Zámek v Lipové je jednou z nejohroženějších kulturních památek české republiky.  Tento unikátní zámek byl poprvé odsouzen k zániku již v osmdesátých letech minulého století. Tehdy unikl demolici jen o vlásek. Sám zámek ještě dnes zachráněn není, ale již nyní zde můžete navštívit  barokní zámecký park a zahradu. Ty se již zachránit podařilo, i když i zde nás čeká ještě mnoho práce. Záchranu areálu se daří realizovat také díky Vám, občanům této  země, jimž není cizí pomoc záchraně a obnově našeho národního kulturního dědictví. 

 PŘISPĚJTE PROSÍM NA ZÁCHRANU ZÁMKU

ÚČET 771 771 700/0600 MONETA MONEY BANK

Historie - zámek Lipová

Zámek Lipová (Hainspach) je sídlo jednoho z nejvýznačnějších a nejstarších evropských šlechtických rodů Salm-Raifferscheidt-Hainspach, které na rozdíl od mnoha historických zámků nebylo přestavováno a zachovalo se tak do dnešních dnů v neporušené barokní podobě.

Jedná se o trojkřídlou dvoupatrovou budovu s valbovou střechou s vikýři. Zámecký dvůr je otevřen do barokní zahrady, obehnané zdí. Součástí pozemků byl i park francouzský a zahrada se skleníky, které bychom v rámci revitalizace parku chtěli opět obnovit do původního stavu.

Rodový erb říšského starohraběte Viléma Leopolda Salm Reifferscheidt-Hainspach

Rodový erb říšského starohraběte Viléma Leopolda Salm Reifferscheidt-Hainspach

Prvním známým předkem rodu Salmů byl Siegfried, hrabě lucemburský († 998). Jeho potomkové pak v 11. století založili v Lucemburku rodový hrad, podle něhož se rod začal psát. Od dvanáctého století se rod štěpí na několik linií a toto štěpení mocného a silného evropského rodu pokračuje po několik staletí, přičemž pokrevními příbuznými jsou prakticky všechny významné evropské šlechtické rody, včetně rodů královských.

Salm–Neuburgové počínaje Nicolausem (* 1458) pak sloužili nejdříve burgundskému vévodovi Karlu Smělému, posléze jeho nástupci Maxmiliánu I. a dalším Habsburkům. Julius Salm sloužil Rudolfovi II. a zakoupil se v Čechách. Jeho potomci se pak provázali příbuzenskými svazky s nejvyšší českou šlechtou a stali se nedílnou součástí naší historie.

Sňatkem Marie Anežky Slavatové s Františkem Vilémem Salmem-Reifferscheidem, dědičným maršálkem kurfiřtství kolínského, připadlo panství do dědičného držení Salmů. Místo starého, již nevyhovujícího zámku nechal v l. 1737-1739 Leopold Antonín Salm.Reifferscheid postavit u rybníka nový, barokní zámek, který prakticky do dnešních dnů nebyl nijak upravován.

 

Zámek Lipová (Hainspach) v roce 1910

Zámek Lipová (Hainspach) v roce 1910

Budova nového zámku, postaveného v letech 1737–1739  podle návrhu malíře a architekta Girolama Costy (1671-1741), rodáka z Pellia Inferiore ve Valle Intelvi, stavitele nejen Salmů, ale i Lobkowiczů a Hrzánů, je rozlehlá trojkřídlá dvoupatrová budova.

Střední křídlo je opatřeno ve vstupní i nádvorní fasádě trojosými rizality, zakončenými trojúhelníkovými štíty. Ve středním rizalitu je sdružené okno zavřené segmentovým štítem a reliéfem erbu s korunou, neseným dvěma lvi, se zbraněmi a válečnými emblémy v bocích. Středí část průčelí s rizalitem je uzavřena trojúhelníkovým štítem a hodinovou vížkou.

V bočních stěnách křídel jsou pravoúhlé portály v ose se světlíkem.

Nároží jsou armována, horizontální členění je provedeno kordónovou římsou. Okna jsou pravoúhlá v hladkých rámech. 

Na nádvoří stojí obdélná kašna s reliéfními sochami na poprsnici. Na otevřené straně do dvora stojí pravoúhlý portál do výše přízemí s bočními pilastry. Pod francouzským oknem v nadpraží nesou lví hlavice balkón. Nad oknem je trojúhelníkový fronton.

Přízemí zámku byla sklenuta valenými klenbami s lunetami, parta byla plochostropá, měla ploché trámové stropy se štukovou výzdobou. Před nádvorním zámeckým průčelím je terasa s balustrádou, navazující na zámecký park.

Sama stavba je zajímavá tím, že ve svých proporcích skrývá počty kalendářního roku (365 oken, 52 místností, 7 schodišť apod.)

Zámek jako kalendář

Zámek Lipová je zároveň originálním kalendářem:

1 zámek - 1 rok
12 komínů - 12 měsíců
52 pokojů - 52 týdnů
365 otvorů oken a dveří - 365 dnů
7 schodišť - 7 dnů v týdnu
 

Původní barokní náčrt základů zámku z roku 1737

Původní barokní náčrt základů zámku z roku 1737

Salmové drželi panství Lipovou až do r. 1891, kdy vymřeli po meči.

Za první pozemkové reformy v roce 1924 se stal zámek soukromým majetkem pražského advokáta JUDr. Josefa Apollo Růžičky. V roce 1938 byl zkonfiskován německou brannou mocí a dále využíván jako lazaret. Po druhé světové válce byl vrácen rodině Růžičkových, ale v roce 1948 znárodněn a několik let sloužil jako domov důchodců. Do roku 1970 zde byla vojenská posádka, která se o zámek starala, ale od jejího odchodu zámek ve státní správě chátral. V roce 1995 byl zámek vrácen do soukromého vlastnictví restituentce Mgr. Kateřině Ebelové, která však na rekonstrukci zdevastované památky neměla peníze a prodala ji proto společnosti Obrození, s.r.o. s holandskými majiteli, za jejichž vlády se již propadla střecha a začaly se propadat stropy místností. Vzhledem k tomu, že zámecká budova byla vystavěna velice nákladně a stavebně stabilně, může i přes tato negativa dojít k celkové rekonstrukci objektu a jeho následné revitalizaci.

Pohled na zámek Lipová přes rybník, 1910